Tříkrálový koncert

Tříkrálový koncert ZUŠ Slavkov v kostele

 Odpoledne v neděli 5. ledna proběhl ve slavkovském kostele Vzkříšení Páně koncert ZUŠ. Aby se vše povedlo tak, jak má, je třeba včas začít s přípravou. Už krátce po poledni učitelé chystají pulty, stojany, nástroje, mixpult, reprobedny, mikrofony, kabely a dráty, prostě veškerou techniku, kterou budou potřebovat. Toto vše je třeba přepravit do kostela a vhodně rozmístit, propojit a spustit. A ještě nachystat prostor pro účinkující, dobře promyslet, kdo kde bude sedět či stát.

Po dvou hodinách začínají zkoušky. Sboristé, orchestr, jednotlivci i skupinky přehrávají svá čísla, štelují se hlasitosti mikrofonů pro zpěváky, nástroje se dolaďují k sobě (ona ta kostelní zima někdy dělá paseku). Kostelem se ještě ozývají slova jako: „Neboj se zabrat na ty housličky,“ „Krásný, jak to zní, to na mikrofon nepůjde, jen by to zkazil,“ a nebo: „Potřebuju znovu ten klavír, přijde mi, že to moc duní.“ Učitelé ani nemají chvilku na zastavení, každý něco řeší a vychytává poslední mouchy. Ani se to nezdá, ale utekly další téměř dvě hodiny. To už se kostel začíná plnit a posluchači stále přicházejí. Je to tady, koncert začíná.

Pan farář P. Jiří Janoušek řekl úvodní slovo a krátce na to se již z kůru libozvučně neslo Ave Maria. Smyčcový soubor zahrál část Rybovy České mše vánoční a myslím, že by na ně i autor sám byl hrdý, jak skvěle to zvládli. Díky kostelní akustice nádherně vynikly hlasy sólistky, dueta i vícehlasého zpěvu. Skladby zpívané byly prokládány známými koledami v podání různých hudebních nástrojů. Na housle, klarinet, flétnu i klavír krásně hrály děti starší i mladší. Potom nastoupil pěvecký sbor s orchestrem a koledy v jejich podání braly dech. Asi nenajdu vhodná slova, jak popsat dokonalou souhru tolika lidí. Bylo fascinující sledovat muzikanty, kteří společně jako jeden živý organismus hrají a zpívají pro potěšení sobě i posluchačům. Když při koledě Já malý přicházím zaznělo v jedné sloce, že až bude větší, bude zpívat líp, říkala jsem si: „Copak to jde, zpívat ještě líp?“ Jelikož koncert byl tříkrálový, na závěr se tři králové opravdu objevili a všichni návštěvníci se mohli k této poslední koledě přidat.

Velký potlesk patřil vám všem, žákům i pedagogům, jako odměna za vaše dovednosti a pilnou přípravu. Jste velmi šikovní a moc se vám to povedlo. Zvlášť jsem hrdá na vás, kdo jste chodili do KMŠ Karolínky. Je hezké vidět, jak se rozvíjíte (Verunko, Esterko, Terezko, Kryštůfkové, Adámku, Matýsku, Dominiku, Eliško, Haničko, Kačenko a Maruško). Snad se na mě nebudete zlobit, že mám vaše jména stále zdrobnělá, i když už jste někteří tak velcí.

Že by to byl konec? Kdepak, teď je potřeba vše rozpojit, sklidit, převézt zpět do školy a uvést kostel do původního stavu. Teď už je to vše. Ať se vám daří a pevně věřím, že budete moci nenapodobitelnou akustiku kostela využít i při dalších příležitostech.

Kamila Maňásková (učitelka KMŠ Karolínka)

více foto v galerii